- Fotografii Stevea Jobse s upřeným pohledem do kamery zná téměř každý z nás
- Málokdo ale ví, jaký příběh se za ikonickými snímky ukrývá
- O pozadí jejich vzniku se rozpovídal samotný autor, fotograf Albert Watson
Vyfotit skvělý snímek není nic jednoduchého, což jistě potvrdí každý, kdo se o tento koníček někdy zajímal. Jen o samotném cvaknutí to zkrátka není a zachytit nějakou emoci či příběh je poměrně náročné a ne vždy se povede. Pakliže se ale zadaří, výsledný snímek může vstoupit do historie a stát se slavnějším, než je jeho autor. To bezesporu platí také o fotografiích jednoho ze zakladatelů Applu Stevea Jobse. Toho v roce 2006 vyfotografoval Albert Watson a jeho dílo následně vstoupilo do dějin.
Ikonické fotografie Jobse ukrývají zajímavý příběh
Se snímky, které vznikly onoho dne, se mohly miliony lidí setkat například na přebalu oficiálního životopisu od Waltera Isaacsona a Apple snímek použil také na svých stránkách ve chvíli, kdy oznámil Jobsovu smrt v roce 2011. Poměrně jednoduché černobílé portrétní fotografie, přičemž nejznámější je ta, na které Jobs hledí upřeným pohledem do kamery a levou rukou si mne bradu pokrytou fousy, mají zkrátka své kouzlo.
Ačkoli v případě toho nejznámějšího snímku nejde o původní Watsonův nápad, který jen zopakoval práci Normana Seeffa z roku 1984, jde s časovým odstupem nejen o originální, ale také nadčasové dílo.
„Podílel jsem se na focení pro jeden časopis a fotografoval jsem nejmocnější lidi v Americe. A jeden z nich byl Steve Jobs,“ vzpomíná na vznik ikonické fotografie Watson. „Měli jsme na focení hodinu. Byli jsme domluvení na devátou, přičemž Jobs se objevil o minutu dříve. Ještě před začátkem ke mně přišel člověk z PR, aby mi řekl, že Steve nesnáší fotografy. Přistoupil jsem tedy k Jobsovi a řekl mu: ‚Mám pro vás dobrou zprávu – na focení máme sice hodinu, ale myslím si, že to zvládneme za půl hodiny.’ Podíval se na mě, jako kdybych mu dal vánoční dárek, a odpověděl: ‚Pane bože, to by bylo skvělé. Mám toho dneska hodně na práci.’ Přistoupil jsem k tomu, jako kdyby se jednalo o průkazovou fotografii,“ líčí své vzpomínky Watson.
Známý fotograf chtěl snímek mít co nejjednodušší, přičemž v podobném duchu instruoval také Jobse. „Chci, abyste se lehce nahnul dopředu, jako byste instruoval několik lidí, kteří sedí u stolu před vámi a nesouhlasí s vámi i přes to, že máte pravdu,“ zněl pokyn pro Jobse. Ten s vyplněním instrukcí neměl sebemenší problémy, neboť podle jeho odpovědi „tohle dělá každý den“.
Za dvacet minut byl snímek hotový, přičemž poté k Watsonovi Jobs přistoupil a prohlásil, že se jedná o „jeho nejlepší fotku“. Závěrem vzpomínání si Watson vybavil také moment, kdy po něm Apple chtěl snímek zaslat o pár let později, bohužel proto, aby ji použil na svých stránkách k nekrologu technologického velikána.
Michael Chrobok
Další dnešní články
